Mazlení patří k základním lidským projevům, které nás provází již od útlého dětství. Maminky a tatínkové se dotýkají svých dětí, protože je to příjemné oběma stranám. Doteky jsou velmi důležitým chováním, které ovlivňuje vývoj kojenců, ale i dětí mnohem větších. Absence doteků a těch mazlivých zvlášť, má za následek u dětí skoro vždy nějaký výchovný problém.
Možná právě proto, že jsou tyto doteky v nás tak hluboce a intimně zakořeněny, jsou u většiny lidí znovuobjevovány i v dospělosti. Dotýkání se partnera, člověka, kterého máme rádi, je něco neopakovatelného. Zvláště v době, kdy vtah teprve začíná, jsou i zcela obyčejné a krátké doteky velmi elektrizující a zvlášť vzrušivé. Mnoho lidí popisuje pocity návalu horka, motání hlavy, bušení srdce a to vše může způsobit jen letmé pohlazení, či dotek rukou.
Jsou však i jedinci, kterým je toto jemné umění doteků a vášnivého zkoumání zapovězeno. Pod pojmem mazlení tak takový lidé znají jen osahávání a dráždění erotogenních zón těsně před samotným stykem. Mazlením tak nazývají již část samotného sexu. Zjednodušovat mazlení pouze na tuto činnost se však zdá poněkud emočně ploché a lidé vyznávající jen sexuální rozkoš tak o hodně přicházejí. Možná je to dáno tím, že je to doma rodiče nenaučili a sami se proto jistou plochostí vyznačují.
Začínající milenecký pár , mnohdy ještě neví, jaká cesta či vztah je čeká. Hra doteků tak nezřídka okouzluje oba aktéry svojí tajemností a dvojsmyslností. Pomalé rozšiřování a zintenzivňování těchto vzájemných dotyků, neznámo do kterého se vždy noříme a nejistota, kde tyto krásné okamžiky skončí, jsou kořením těchto milostných her, často se odehrávajících pouze v našich hlavách.
Je potom úžasné, pokud se i dlouhodobě spolu žijící pár , dokáže takovému postupnému a stupňujícímu se mazlení oddávat i po několika letech. Takový pár totiž dokáže vnímat nejen skoro podprahové doteky , ale také toho druhého jako celek.
Jsme ovšem na samém začátku. Dva lidé projevující k sobě náklonnost touží po vzájemné blízkosti.